Víkendový turnaj ve Svratce 2013 (ms)

Pouťový víkend ve Svratce

Pro několik z nás panamáků se skutečně jednalo o celo-víkendovou akci. V páteční večer nejdříve dorazili Studení(Study, Alča, Tommy a Danny) a ne dlouho po nich i Jožka s Nikol a Pepsonem. Po ubytování se, přemístili jsme se krátkou procházkou do místní restaurace U Ritterů(podnik vlastní a obsluhují otec se synem). Zde nás čekalo malé překvapení v podobě více či méně podnapilých hostitelů(nic nezvyklého, je to spíš zde standardem J). To však neznamenalo, že by nám neuvařili, protože právě při požití většího množství alkoholu získávají oba jistotu v ruce, ať už v kuchyni nebo u výčepu. A navíc jsme si aspoň užili trošku srandy při objednávkách jídel a pití. Posezení to bylo příjemné, naštěstí se po třetím pivku rozmluvil i Danny. To už jsme však museli platit a odcházet, neboť už završila půlnoc a druhý den nás čekala důležitá klání na fotbalovém kolbišti.

V sobotu všichni dorazili včas, až neuvěřitelně(Karlův včasný příchod byl však zaviněn tím faktem, že se vezl s Peťanem, který je o maličko více dochvilný). Před 8. hodinou byly rozlosovány skupiny a Panamě připadli tito soupeři – Hnědky Skuteč, Viničky Krucemburk, FC Lhotka, Restaurace U Šilerů a Perun Hluboká.

Panama – Hnědky Skuteč  3:0

K prvnímu zápasu jsme přistoupili velmi zodpovědně, jen Karlos si tak na levým beku pospával J Utkání jsme měli od počátku pod kontrolou a po brankách tuším Honzy 2x a Zdenálsona 1x, jsme s přehledem zvítězili. Už zde si náš všímali ostatní týmy, jako nebezpečného soupeře, který by mohl splnit roli černého koně turnaje. Nakonec tedy Panama snadno utřela Hnědky od Skutče J

Panama – Viničky Krucemburk 0:0

V našem druhém zápase ve skupině mělo, a také došlo na měření sil dvou favoritů skupiny. Nastoupili jsme s jasnou taktikou, hlavně nedostat zbytečný gól, který by nás dostal pod tlak. Obdobnou taktiku měl však i soupeř, a proto tento zápas skončil spravedlivou remízou, ač jsme měli pocitově i dle přihlížejících, blíže k vítězství právě my.

Panama – FC Lhotka  4:0

Proti soupeři, který údajně dorazil ve velmi oslabené sestavě(znám je a jsou slabí jako třetí čaj z jednoho pytlíku) a s respektem, který jsme si vybudovali loňským sedmibrankovým přídělem, nebylo od počátku zápasu pochyb o jeho vítězi. Nevím, kdo v tomto utkání skóroval, každopádně jsme měli otěže po celou dobu ve svých rukou a diktovali tempo hry. Zaslouženým a jednoznačným vítězstvím nám končili zápasy se slabšími soupeři, samozřejmě vyjma Viniček, které byli v loňském roce finalisty.

Panama – Restaurace U Šilerů  0:0

Jak už napovídá název soupeřova týmu, jedná se o místní vejpitky J Tady se však ukázaly dvě věci. Ta první, že je ve Svratce stále dost dobrých fotbalistů, kteří utopili svůj talent na dně pivního a rumového moku. A ta druhá, která nás stála i pozdější vypadnutí, že jsme nebyli schopni pořádně soupeře zatlačit do obrany a vynutit si šance, ačkoliv kvalitu hráčského kádru jsme na to měli. Naneštěstí pro Panamáky se odehrává tento pouťový turnaj tradičně na vedlejším hřišti, které bývalo rychlobruslařským oválem a plocha hřišť nepatřila k nejrovnější. K tomuto faktu se připojil nezvyk na „5“ balon, tím pádem naše kombinační hra, kterou předvádíme a drtíme soupeře v soutěži, nebyla již tak kombinační. Ale zpět k zápasu, který byl rozhodně otevřenější než s Viničkami, přesto nepadla branka ani na jedné ze stran.

Panama – Perun  3:1

Do posledního utkání ve skupině jsme vstupovali s vědomím, že vítězství nás posune na druhou příčku, případná remíza nebo prohra by nás odsoudila na místo třetí. Ač byl postup do čtvrtfinálového vyřazovacího pavouka jistý, přistoupili jsme k tomuto utkání velmi zodpovědně. Určitě nám k tomu dopomohl první gól, který vstřelil Honza a tím vnesl klid na naše kopačky, jelikož jsme doposud ani jednou neinkasovali. Poté jsme přidali další branky a pohodovou hrou vedli utkání k dalšímu vítězství s čistým štítem. To nakonec výborně chytajícímu Peťovi překazil soupeř pár minut před koncem. To už ale bylo pozdě na zvrat a nám se tak podařilo urvat vítězství zajišťující 2.místo ve skupině.

Velmi vyrovnané boje v druhé skupině nám přiřkly za soupeře pro čtvrtfinále obhájce titulu, tým Natahari Svratka, který se umístil na 3.místě ve skupině A.

Panama – Natahari  0:0, 1:2pen.

Na řadu přišly vyřazovací boje. Natahari, ve značně oslabené sestavě(vinou zranění v průběhu turnaje, nebo neúčasti některých hráčů) s jedním hráčem na střídání, proti nám zvolil jednoznačnou a bohužel nakonec i úspěšnou taktiku. Tou bylo maximální zpomalení hry, v zadu na jistotu a raději to někam kopnout. Do tohoto vložili několik nebezpečných brejků, které naštěstí pro nás zachránil opět ve vynikající formě chytající Peťa. My bohužel na jejich uspávací taktiku nenašli pořádný recept. Šancí se určitě několik zrodila, ale jednalo se spíše o střely z větší vzdálenosti, které soupeřův golman kryl, ačkoliv někdy s vypětím všech sil. Po víceméně vyrovnaném prvním poločase jsme soupeře zatlačili do defenzivy, ale vzhledem k dříve uvedeným faktorům(nerovný povrch a „5“balon) se nám nepodařilo soupeře vyloženě zamknout, jak jsme schopni na futsalovém hřišti s balonem č.4. A tak dospělo utkání až k penaltovému rozstřelu.

Nastala diskuze o střelcích, kteří si na penaltu věří. Jednohlasně byli exekutory vybráni Honza se Sadym, k nim se přidal Michal. Sady vyhrál los a tak jsme šli kopat první. Bohužel Honza zapřemýšlel, na místo tvrdé rány se ji snažil umístit. To se mu však nepovedlo a soupeřův brankář si připsal první úspěch, bohužel ne poslední. Soupeř proměnil, po první sérii tedy 0:1 pro Natahari. V druhé sérii si vzal balon Sady. Ač znervózňován dlouholetým kamarádem a soupeřovým golmanem současně, nekompromisní ranou do horní poloviny branky skóroval. Nyní přišel na řadu soupeř, Peťas však vytáhl další bravurní zákrok a byl na zemi u tyčky dříve, než balon. Skóre po dvou sériích tedy vyrovnáno, po 1. K poslední penaltě se postavil Michal. Střela však neměla ani dostatečnou přesnost, ani razanci, a tak si s ní brankář Natahari poradil. Soupeř bohužel Peťu překonal a tak naše účast na pouťovém turnaji Ničeho cup 2013 skončila. Pro zajímavost se tým Natahari dostal až do finále, kde těsně prohrál s favorizovaným Dream teamem, sestaveným z nedávných ligových dorostenců z Jihlavy.

Abych nezapomenul vyhlásit největší hvězdy našeho týmu. Nejlepším golmanem Panamy byl bezesporu Peťan(nikoho jiného mezi tyče svými výbornými výkony ani nepustil). O nejlepším hráči asi taky nemůže být pochyb, byl jím, jako v každém našem soutežním utkání, Study J

I přes nepříliš povedený výsledek na zeleném pažitu, ukázala Panama to, v čem je jedinečná. Po skončení našich zápasů odjeli z rodinných důvodů pouze Peťas a Michal, zbytek týmu zůstal na večerní zábavu. Ta by se měla stát nedílnou součástí svrateckého víkendu.

Ale postupně o průběhu sobotního dne. Po shlédnutí finálového zápasu a vyhlášení výsledků, jsme se přesunuli do blízkého restauračního zařízení, nám už dobře známého rodinného podniku U Ritterů(skutečně nemají nic společného se slavnou čokoládou). Poseděli jsme, probrali výsledky, něco pojedli a dohodli, že půjdeme vyzkoušet místní golfové hřiště. Nepijící řidiči vzali své káry a vyrazili jsme ozkoušet Jožkovu golfovou výbavu. Po několika úderech se potvrdilo, jak je Panama multisportovní klub a jde nám všechno, na co sáhneme. Zejména se projevil extrémní sportovní talent Zdenálsona, který vzal do ruky hůl, prohlédl jí a odpálil míček stylem ala Tiger v nejlepších letech(než začal myslet pohlavním ústrojím). Samozřejmě genitálně smýšlejícím uvádím Woodse, nikoliv Zdenála, ten tím začal myslet až na večerní zábavě(pozn. Redaktora – pokud bude článek uveřejněn i ženám, prosím tuto žertovnou a nepravdivou poznámku vyškrtnout J). Po absolvování golfového kurzu jsme se přesunuli na krátký odpočinek a přípravu na večer do ubytovacího domu, který poskytli k využití rodiče místního fotbalového poloboha, Sadyho J

Po půl deváté večerní dorazil na “ubytovnu“ Sady s Deniskou a její kámoškou, a mohli jsme vyrazit. V plné sestavě, která vypadala takto – Study s Alčou, Dannym a Tommym, Jožka s Nikol(prozatím bez dětí, ale to už nebude dlouho trvat), Zdenálson, Pepson, Karlos a Sady s Deniskou. Zábavu shrnu ve zkratce, jelikož takové mám i vzpomínky. Povedlo se popít, potančit a aspoň trošku poklábosit. Zábavu jsme opouštěli po skupinkách, ta poslední odcházela kolem 3. hodiny ranní J Myslím, že lze pak tuto akci považovat za úspěšnou.

Nedělní ráno jsme se rozloučili a vyrazili každým směr domov. Někteří jako Study s rodinou stihli ještě navštívit kolotoče, to však jiní jej měli v hlavě ještě po alkoholovém opojení z předchozího večera.

Závěrem chci poděkovat všem zúčastněným za jejich návštěvu a budu se těšit na další ročníky. Tímto bych rád navrhl tento termín pro pravidelné zájezdy do srdce Vysočiny se sportovně-společenským vyžitím.

Panamák Marťas